Přejít na obsahovou část stránky

Kontrola provozuschopnosti je pravidelné ověření, že zařízení požární ochrany dokáže v případě požáru splnit svoji funkci. Týká se hlavně hasicích přístrojů, hydrantů, protipožárních dveří, požárních uzávěrů, nouzového značení, protipožárních ucpávek a související požární dokumentace.

Nejde jen o formální kontrolu štítku. Při kontrole se ověřuje technický stav, přístupnost, označení, funkčnost, evidence a návaznost na požárně bezpečnostní řešení stavby. Výsledkem má být jistota, že vybavení není pouze nainstalované, ale skutečně použitelné.

K čemu kontrola provozuschopnosti slouží?

Kontrola provozuschopnosti pomáhá odhalit závady, které nemusí být na první pohled vidět. Typicky jde o chybějící plombu u hasicího přístroje, nečitelný kontrolní štítek, zablokovaný hydrant, nefunkční samozavírač požárních dveří nebo neaktuální záznam v dokumentaci.

Provozuschopnost požární ochrany se prokazuje dokladem o kontrole, kontrolním štítkem, záznamem v provozní dokumentaci nebo jiným předepsaným dokladem podle typu zařízení.

Kontrola provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení se podle vyhlášky č. 246/2001 Sb. provádí nejméně jednou za rok.

Jak často se kontrola provozuschopnosti provádí?

Základní interval kontroly je nejméně jednou za rok, pokud výrobce, projektová dokumentace, posouzení požárního nebezpečí nebo provozní podmínky nestanoví lhůtu kratší. Tento požadavek vychází z § 7 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru, zkráceně vyhlášky o požární prevenci.

U vybraných objektů uvedených v příloze č. 6 této vyhlášky může být interval kontroly požárně bezpečnostních zařízení nejméně jednou za 20 měsíců.

Co se při kontrole provozuschopnosti sleduje?

Kontrola provozuschopnosti požární bezpečnosti zahrnuje zejména:

  • Hasicí přístroje: kontroluje se jejich přístupnost, viditelnost, správné označení, neporušená plomba a tlak v zeleném poli.
  • Hydranty: ověřuje se přístupnost, označení, funkčnost hadice, proudnice a ventilu i kompletní vybavení hydrantové skříně.
  • Požární dveře: sleduje se volný průchod, funkční samozavírač, nepoškozené těsnění a to, zda dveře nejsou zajištěné v otevřené poloze.
  • Únikové cesty: musí být průchodné, bez překážek, bez skladování materiálu a s funkčním osvětlením.
  • Bezpečnostní značení: kontroluje se viditelnost, nepoškozený stav, správné umístění a soulad piktogramů s předpisy.
  • Dokumentace PO: má být aktuální, dostupná na pracovišti a musí obsahovat úplné a čitelné záznamy o provedených kontrolách a revizích.
  • Kontrola provozuschopnosti pomáhá ověřit, že požární vybavení není jen formálně umístěné v objektu, ale je skutečně připravené k použití. Při kontrole se posuzuje, jestli jsou prvky požární ochrany dostupné, označené, nepoškozené a schopné provozu. Nestačí, že se zařízení v objektu nachází. Musí být použitelné ve chvíli, kdy ho někdo opravdu potřebuje.

Checklist kontroly provozuschopnosti požární ochrany pro hasicí přístroje, hydranty, požární dveře a dokumentaci PO

Jaký je rozdíl mezi kontrolou, revizí a servisem?

Oblast   Co se ověřuje 
Hasicí přístroje  štítek, plomba, tlak, umístění, použitelnost 
Hydranty

přístupnost, hadice, proudnice, ventil, skříň

Požární dveře samozavírač, těsnění, kování, volný průchod 
Požární ucpávky  celistvost, označení, návaznost na dokumentaci
Dokumentace PO  aktuálnost, záznamy, doklady, termíny kontrol

Kontrola provozuschopnosti:

Odborné ověření, že požárně bezpečnostní zařízení skutečně funguje a může v případě požáru splnit svůj účel. U těchto zařízení se v předpisech používá hlavně pojem kontrola provozuschopnosti. Výsledkem má být doklad, ze kterého je jasné, co bylo zkontrolováno, s jakým výsledkem a kdy má proběhnout další kontrola.

Revize:

V běžné řeči se slovo revize často používá jako obecné označení pro odbornou kontrolu požárního vybavení. Lidé tak běžně mluví například o revizi hasicího přístroje nebo hydrantu. V odborném a legislativním textu je ale přesnější rozlišovat, zda jde opravdu o revizi, nebo o kontrolu provozuschopnosti podle typu zařízení.

Servis:

Servis je širší pojem než samotná kontrola. Může zahrnovat opravu, výměnu dílů, doplnění, přetlakování, plnění, výměnu štítku, odstranění závady nebo uvedení zařízení zpět do provozuschopného stavu. Pokud je zařízení označeno jako nezpůsobilé, je právě servis cestou, jak ho znovu uvést do funkčního a bezpečného stavu.

Co má obsahovat doklad o kontrole?

Výsledkem každé kontroly je doklad o kontrole provozuschopnosti, často označovaný také jako revizní zpráva. Tento doklad slouží jako oficiální potvrzení, že zařízení bylo odborně prověřeno, a může být vyžadován například při státní kontrole ze strany Hasičského záchranného sboru.

Doklad o kontrole provozuschopnosti by měl být jasný, dohledatelný a použitelný při případné kontrole. U požárně bezpečnostního zařízení má obsahovat:

  • identifikaci provozovatele
  • adresu objektu
  • umístění kontrolovaného zařízení
  • druh kontrolovaného zařízení
  • výsledek kontroly
  • zjištěné závady
  • datum provedení kontroly
  • termín příští kontroly
  • podpis osoby, která kontrolu provedla.

U požární dokumentace se kontroluje také to, jestli odpovídá skutečnému stavu objektu. Vyhláška uvádí, že vybraná dokumentace požární ochrany se kontroluje nejméně jednou za rok, po každém požáru nebo po změně, která měla vliv na její obsah.

ikona_dokumentace_hasicky_servis

Kdo může kontrolu provádět?

Kontrolu má provádět osoba, která rozumí danému typu zařízení, zná platné předpisy, technické normy a umí pracovat s dokumentací výrobce. Podle platné legislativy a judikatury Nejvyššího soudu mohou tyto kontroly provádět zejména odborně způsobilé osoby (OZO) nebo technici požární ochrany (TPO) s příslušným oprávněním a osvědčením.

V praxi se kontrola týká například:

  • protipožárních dveří a požárních uzávěrů
  • hydrantů a zařízení pro zásobování požární vodou
  • nouzového osvětlení
  • požárních ucpávek
  • dalších zařízení navržených podle požárně bezpečnostního řešení stavby

ikona_hasic

Tip od experta Hasičský servis

Kontrolu provozuschopnosti neberte jen jako splněnou povinnost do šanonu. Největší problém bývá v drobnostech, které v běžném provozu nikdo neřeší. Před kontrolou projděte únikové cesty, odstraňte překážky před hydranty a hasicími přístroji, zkontrolujte čitelnost značení a ověřte, že požární dveře nejsou trvale zajištěné v otevřené poloze. U starších objektů se vyplatí porovnat skutečný stav s dokumentací, protože po rekonstrukcích často vzniknou změny, které v záznamech chybí.

Závěr

Kontrola provozuschopnosti je důležitou součástí požární ochrany každého objektu. Pomáhá ověřit, že hasicí přístroje, hydranty, požární dveře, únikové cesty, značení i dokumentace nejsou jen formálně přítomné, ale skutečně funkční a připravené k použití.

Pravidelná kontrola zároveň chrání provozovatele při případné kontrole ze strany HZS. Díky platnému dokladu o kontrole je možné doložit, že byla požární bezpečnost objektu odborně prověřena a že případné závady byly řešeny včas. Správně provedená kontrola tak není jen povinností, ale hlavně prevencí, která chrání majetek, zdraví i odpovědnost provozovatele.

  • Jak často se musí dělat kontrola provozuschopnosti?
    Běžně nejméně jednou za rok. Kratší interval může určit výrobce, projektová dokumentace, posouzení požárního nebezpečí nebo specifické provozní podmínky.
  • Je kontrola provozuschopnosti totéž co revize?
    V běžné mluvě se tyto pojmy často zaměňují. U požárně bezpečnostních zařízení se přesněji používá pojem kontrola provozuschopnosti, protože cílem je ověřit, že zařízení dokáže plnit svoji požárně bezpečnostní funkci.
  • Co se stane, když zařízení není provozuschopné?
    Zařízení musí být zřetelně označeno jako nezpůsobilé a provozovatel má zajistit opatření k jeho uvedení zpět do provozu. Do té doby se podle potřeby nastavují náhradní organizační nebo technická opatření.
  • Kdo může kontrolu provozuschopnosti provádět?
    Kontrolu má provádět osoba s odpovídající odborností pro daný typ zařízení. U některých zařízení se požadavky řídí právními předpisy, normativními požadavky a dokumentací výrobce.
  • Musí se kontrolovat i požární dokumentace?
    Ano, u předepsané dokumentace požární ochrany se kontroluje, jestli je aktuální a odpovídá skutečnému stavu. Vybraná dokumentace se kontroluje nejméně jednou za rok, po požáru nebo po změně, která měla vliv na její obsah.
ANCHOR_TOP_TITLE

Tento web využívá cookies

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Zobrazit podrobnosti

Nastavení cookies

Vaše soukromí je důležité. Můžete si vybrat z nastavení cookies níže. Zobrazit podrobnosti